Rubrika: Historie

Závod do vrchu byl na trati Zbraslav – Jíloviště poprvé odstartován 25. března 1908 a zůčastnilo se ho 16 automobilů a 17 motocyklů. Význam závodu stále stoupal, mezi účastníky byli nositelé i nositelky slavných jmen. Do počátku druhé světové války bylo uspořádáno 14 ročníků, po roce 1945 se podařilo uskutečnit jen 1 ročník.

Při svém založení v roce 1967 si Veteran Car Club Praha určil jako jeden ze svých úkolů zachování paměti dvou slavných podniků minulosti, Jízdy 1000 mil československých a Mezinárodního závodu do vrchu Zbraslav – Jíloviště.

Sté výročí prvního startu jsme si připomněli v březnu 2008 společnou vyjíždkou po trati závodu.

V roce 1968 obnovil Veteran Car Club Praha tradici a na stejné, jen poněkud zkrácené trati uspořádal závod historických vozidel. Pevný termín, první sobota ve školním roce, byl stanoven po několika letech. Jízda se pořádá bez přerušení čtyřicet let, už dávno se nehodnotí maximální dosažená rychlost, ale pravidelnost jízdy. Současně existuje jakési neoficiální hodnocení, ve kterém se sleduje stáří a historická hodnota vozidel, dokonalost renovace, ale názory se tolik liší, že není možné je prakticky použít a sestavit podle nich pořadí nejvzácnějších nebo nejzajímavějších.

V minulém roce jsem napsala, že 200 účastníků je maximální počet, který je možné v daném čase a prostoru organisačně zvládnout. Ale letos došlo více než 250 přihlášek. Znova jsme uvažovali, kolik vozidel může parkovat na náměstí, kolik vozidel současně a v jakých intervalech může startovat, jak je rozdělíme do kategorií a jak budou průjezdy sledovat časoměřiči. Vážíme si každého účastníka a chceme, aby starovní listina vyjadřovala obrovskou šíři zájmů i možností sběratelů, proto jsme přijali všechny přihlášené. Zastupitelé městské části Zbraslav nám vyšli vstříc a zajistili pro parkování celý prostor náměstí – děkujeme.

Program jízdy se 40 roků téměř nemění, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí. Počasí nám přálo, podzimní slunce přidalo lesk vystaveným vozidlům a navzdory různým kritikům snad i celému podniku.

Po nezbytných proslovech, rozpravě a průjezdu autobusu ve 13.00 zahajovací vůz otevřel trať.

Potom už šlo všechno ráz na ráz, start první skupiny, návrat a druhý start, a bez prodlení druhá a třetí skupina, v krátkých intervalech, více vozidel na trati poskytuje divákům zajímavou podívanou, je nutná velká opatrnost a vzájemná ohleduplnost účastníků. O hladký průběh se zasloužili jezdci i pořadatelé a jízda skončila už před čtvrtou hodinou odpolední. Vyhlášení výsledků a zakončení podniku proběhlo tentokrát stejně jako v počátcích závodu, pod širým nebem, na náměstí, v sousedství vozidel účastníků,.

Pro názor připojujeme výsledkovou listinu, pro příznivce historických vozidel je to počteníčko.

Dík všem pracovníkům institucí, kteří pořádání Mezinárodní jízdy historických vozidel do vrchu umožnili, zvlášť paní starostce městské části Zbraslav, dík účastníkům a dík pořadatelům z VCC Praha.

Text: Jaroslava BrutarováFotografie ze 100. výročí závodu Zbraslav-Jíloviště.

Musím říci, že jsme po rekordu v počtu účastníků ani tolik netoužili.

Ještě 3 dny před termínem Jízdy historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště jsme uvažovali, kolik přihlášek můžeme přijmout. V předběžné startovní listině už bylo 61 motocyklů a 182 automobilů, a navzdory dávno prošlému termínu chtěli jsme vyhovět i dalším zájemcům o účast.

Celý program se musí vejít mezi průjezdy autobusů hromadné dopravy ve 12.56, a 16.00, tak jsme uvažovali, o kolik můžeme zkrátit intervaly mezi starty nebo motocykly startovat po třech a starší automobily po dvou. Náměstí není nafukovací, vozidla nejenom parkují, ale po kategoriích vyjíždějí ke startu a zase se vracejí. Kromě toho, přes upozornění i vyhrůžky odtažením, zůstane každý rok na náměstí několik vozidel pro běžný provoz, no proč ne, jejich majitelé jsou místní a pro nějaké veterány se přeci nebudou omezovat. Máme vyzkoušeno, že 200 účastníků je ještě zvládnutelný počet. Už téměř 40 roků víme, že nejlepší by bylo, zakázat na den Jízdy veškerý provoz na Zbraslavi, nejlépe včetně vozidel pro hromadnou dopravu osob, případně i sanitky a hasiče, škoda, zatím se nám to ještě nepodařilo.

Navzdory vytrvalému dešti se účastníci začali sjíždět krátce po osmé hodině ranní. Vážíme si sportovců, kteří navzdory špatnému počasí přijeli, prosím, mějte také pochopení pro ty, co s vzácným strojem nevyjeli do deště, a pamatujte, že údržba i provoz veterána je tím náročnější, čím je vozidlo starší.

Do 11 hodin, kdy skončila přejímka, bylo převzato 50 motocyklů a 122 automobilů. Déšť brzy ustal, oschly vozovky a parkoviště se zaplnilo veterány. My dříve narození považujeme za správné veterány vozidla vyrobená před druhou světovou válkou, víme, že mladší z diváků jsou rádi, když vidí na startu vozidlo, se kterým sami za mlada jezdili, a ti nejmladší obdivují rychlé moderní vozy. Na parkovišti na Zbraslavi byla vidět obrovská šíře zájmů sběratelů a každý z diváků jistě našel vozidlo, které ho zaujalo a potěšilo

Západní stranu náměstí zaplnily motocykly, nejstarší byl Douglas 2 rok výroby 1919 stálého účastníka Zbraslavi Jaroslava Kloudy, novinkou byl Martinsyde 687, rok výroby 1922 Jana Úředníčka, pokračovala Omega 300, NF M 60, FN 500, BSA, nechyběla paní Šulcová na BSA se sidecarem, Indian Scout, z českých značek Jawa, ČZ, Čezeta, i Praga BD, mládí sedlalo Stadiony a Pionýry, Norton představoval vrchol přepychu šedesátých let, nejmladší byl Ducati 900 GTS rok výroby 1979.

Nejstarší automobil byl americký Hupmobile z roku 1910 v nálezovém stavu, pouze s opraveným lakem, v roce 1914 byl v Anglii vyroben Belsi 2E, také nerenovovaný, v letošním roce dostal nové pneumatiky. Raritou u nás je nedávno dovezený Singer z roku 1918, k zajímavým a u nás neobvyklým vozům patřil i Renault NN Normandie, rok výroby 1923. České značky zastupovaly Praga, Tatra, Škoda, Aero, nechyběl Walter Bijou, a Walter Junior, vozů Aero 1000 bylo 6, velmi slušný počet, uvážíme-li že jich v roce 1934 bylo vyrobeno cca 270. Výběr zpestřovalo několik vozů Citroen, Ford A40 i Ford V8 Honzy Šorala, Dodge SIX, Rolls-Royce 25/30 Bobtail ve dvousedadlovém, pro R-R velmi neobvyklém provedení. Nepřehlédnutelná byla Minerva AL s karoserií Van den Plass a s pozlacenými doplňky. Poválečné škodovky representovaly Tudor, Škoda 1201 v provedení pro Veřejnou Bezpečnost (tak se kdysi jmenovala policie), Spartak, Felicia i Octavia, objevil se Hilman Minx, Ford Cortina, Ford Anglia, Jirka Růžička opět provětral Aero Minor Sport rok výroby 1949, po letech zapomění se objevilo vozítko nazvané Lidovka, které v roce 1949 navrhl a vyrobil letecký konstruktér inženýr Zdeněk Pilát. K nejmladším vozidlům patřily Porsche 911, Jaguar XJ 12, BMW 280, Chevrolet Corvette, Pontiac Firebird a podobné.

Ve 12.30 účastníky uvítala starostka městské části Zbraslav a president VCC Praha Václav Kafka, následovala rozprava. Ve 13.00 řev motoru rallyecrossového speciálu nenechal nikoho na pochybách, že 40. ročník Jízdy do vrchu Zbraslav – Jíloviště začíná. Starterem byl opět známý a neúnavný ing. Jan Křivka. Bylo třeba odstartovat tolik vozidel, aby se po projetí prvního kola stačila vrátit a pokud možno plynule pokračovat do druhého kola, současně v parkovišti připravit další skupinu. Aby to nebylo úplně jednoduché, byl provoz na rychlostní komunikaci od Cukráku až skoro k Barandovskému mostu sveden v každém směru do jednoho pruhu, tvořily se kolony, do nich se museli zařadit naši jezdci. Motocyklisté se ještě nějak protáhli, horší to bylo s automobily, potíže měly vozy s náporovým samočinným chlazením. Pečlivě připravený harmonogram startů najednou neplatil a musel se měnit podle situace.V prostoru před startem to vypadalo na pěkný zmatek, ten ale pořadatelé zvládli a 40. ročník Jízdy do vrchu krátce po 16 hodině skončil.

Večeře i rozdílení cen proběhlo v příjemné ale trochu těsné restauraci Patium a celou akci ukončila paní starostka pozváním všech účastníků na příští rok.

Text a foto: Jaroslava Brutarová

Fotogalerie z roku 2007.

Propozice a startovní listina 22. ročníku Zbraslav-Jíloviště, který se konal 9. 9. 1989.

(Pro zvětšení klikněte na obrázek)

Startovní listina závodu Zbraslav-Jíloviště z roku 1971.

(Pro zvětšení klikněte na obrázek)

Video z 10. mezinárodního závodu Zbraslav-Jíloviště naleznete ZDE.

Závod se konal 9. května 1926 a zvítězila v něm Eliška Junková.

Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště se jel poprvé 25. 3. 1908. Uspořádal ho při příležitosti IV. Mezinárodního automobilního salonu Český klub motocyklistů a Český klub automobilistů, zúčastnilo se ho 17 motocyklů a 16 automobilů. Spolu s propagační jízdou Prahou, na kterou se závodníci vydali po skončení závodu, vzbudila akce velkou pozornost.. Pořadatelé závodu tehdy netušili, že Zbraslav – Jíloviště se stane významným mezinárodním závodem a jeho tradice bude stále udržována.

Start závodu byl na náměstí ve Zbraslavi, cíl na vrcholu kopce Cukrák v blízkosti obce Jíloviště.

Délka trati byla 5,5 km, průměrné stoupání 3,6 %, největší stoupání, krátce po startu, v kopci nazývaném Špejchar, dosahovalo 9 %.

V prvním ročníku uspěly domácí motocykly Laurin a Klement a Walter, v závodních vozech zvítězil Carl Jörns na osmilitrovém voze Opel – Beyschlag.

Druhý ročník se jel v roce 1911, z motocyklů byl nejrychlejší rakouský stroj Puch, v automobilech zvítězil mladoboleslavský konstruktér Otto Hieronymus na voze Laurin a Klement typ FCR s výkonem 100 HP.

V polovině dubna 1913, za chladného zimního počasí, se jel třetí ročník, vítězství v motocyklech získal vítěz II. ročníku doktor Medinger na stroji Puch obsahu 1272 ccm, v automobilech se opět stal vítězem Carl Jörns na Opelu. Ve třídě do 1500 ccm zvítězil jezdec Patočka s prvním vozem Bugatti, dovezeným do Čech, premiéru měla i značka Praga, se kterou jel tehdy známý V. Bondy.

IV. ročník se podařilo uspořádat ještě před počátkem 1. světové války, v roce 1914. Na startovní listině bylo 21 motocyklů, 3 tříkolky, 5 cyclecarů a 18 automobilů.

Motocykly i cestovní automobily používali jejich majitelé k běžnému dennímu provozu, nebo alespoň k nedělním výletům, samozřejmostí byla jízda k místu pořádání po vlastní ose, jezdec Jensen na stroji NSU přijel až z Anglie. Vítězství v kategorii Moto získal Novotný na motocyklu československé značky Walter, absolutním vítězem a držitelem nového rekordu se stal jezdec Hörner na voze Benz Grand Prix o výkonu 200 koní časem 3:28,8, tříkolky a cyclecary potřebovaly k projetí tratě bezmála dvojnásobných časů.

Po skončení první světové války se zdálo, že závody do vrchu ztrácejí oblibu. V. ročník, uspořádaný na známé trati nově založeným Československým klubem automobilistů 22. 5. 1921, důrazně přesvědčil o opaku. Zúčastnilo se 53 strojů, od motorových koloběžek, které můžeme považovat za předchůdce skútrů, až po šestilitrové Mercedesy. Závod vzbudil veliký zájem, podle dobového tisku přišlo jezdce obdivovat a povzbudit okolo 10 000 diváků, na Zbraslav přijeli vlaky, nejrůznějšími vlastními vozidly i autobusy a nákladními auty, narychlo upravenými pro přepravu osob, byly využity i vltavské parníky. Při zajištění bezpečnosti pomáhali vojáci, skauti, hasiči.

Atmosféru závodu si dnes jen těžko dokážeme představit, vozidla na úzkých pneumatikách, převážně s podélnými listovými pružinami, bez tlumičů pérování a s mechanickými brzdami, se řítila s řevem otevřených výfuků v oblacích prachu po nezpevněné trati, zatáčky projížděla smykem. Zatáčka před obcí Baně se stala osudnou jezdci Josefu Žákovi na voze Praga Grand, po smyku se vůz několikrát převrátil a jezdec pod ním nalezl smrt. Na paměť této události zatáčka nese jeho jméno. .

Věhlas závodu stále stoupal, do roku 1931 se jel, s výjimkou roku 1928, každý rok a zúčastňovali se ho nejznámější motocykloví i automobiloví závodníci těch dob.

V dubnu 1923 v sedmém ročníku na sebe upozornil druhým nejlepším časem dne Čeněk Junek na Bugatti. Na startu osmého ročníku kromě Junka na Bugatti se objevili Otto Salzer a Otto Merc na továrních Mercedesech, úspěšně s nimi soutěžil Jindřich Knapp na dvoulitrovém Walteru.

V devátém ročníku v roce 1925 zajel nový traťový rekord Albert Divo na pětilitrovém voze Delage. V desátém ročníku startovala v kategorii závodních vozů do 2000 ccm na voze Bugatti Eliška Junková, a dosáhla absolutního vítězství.

V roce 1928 se závod pro špatný stav vozovky nekonal.

Dvanáctý ročník pořádaný v roce 1929, byl zahajovacím závodem seriálu mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Jel se na upravené, zpevněné trati a přilákal rekordních 100 000 diváků, kteří vyplnili každé volné místečko s výhledem na trať, obsadili i stromy a telegrafní sloupy, majitelé domků rozebírali střechy a zřizovali na nich improvizované tribuny. Všichni s napětím očekávali souboj Hanse Stucka s Rudi Caracciolou, Rudi Caracciola na sedmilitrovém Mercedesu Benz SSK s kompresorem proletěl cílem za pekelného řevu motoru a všichni byli přesvědčeni o jeho vítězství. Hans von Stuck s daleko slabším Austro-Daimlerem technickou jízdou dosáhl čas o 3 desetiny vteřiny kratší a stal se absolutním vítězem !

A souboj Hanse von Stucka a Rudi Caraccioli se střídavými úspěchy pokračoval. Ve třináctém ročníku startovali oba na odlehčených Mercedesech-Benz SSKL, tentokrát zvítězil rozdílem jedné desetiny vteřiny Caracciola. Na startovních listinách těchto ročníků čteme další známá jména – kapitán Kučka, František Chlad, Bohumil Turek, Zdeněk Pohl, Jiří Pohl na motocyklech, Eliška Junková, Čeněk Junek, Josef Veřmiřovský, Jiří Kristián Lobkowicz, Jindřich Knapp, Jan Kubíček a mnozí další v automobilech.

Na startovní listině čtrnáctého ročníku je v mezinárodním a v národním závodě zapsáno celkem 154 účastníků, rekordní časy z minulých ročníků byly překonány, Závod byl vzrušující podívanou pro diváky.

V roce 1932 navzdory všemu očekávání slavná historie skončila, důvodů bylo více a těžko říci, který byl rozhodující. Zbraslav – Jíloviště už nebyla zařazená do seriálu mistrovství Evropy. Říkalo se, že trať vedoucí ulicemi města není bezpečná, že proti pořádání závodu jsou mnozí obyvatelé bydlící v okolí trati. Autoklub republiky československé se soustředil na přípravu prestižního podniku, závodu 1000 mil československých.

.

V roce 1962 Automotoklub Svazarmu při obchodním domě Bílá labuť se pokusil obnovit tradici závodu. V patnáctém ročníku nestartovaly motocykly, automobily byly rozděleny do kategorií Cestovní upravené, Cestovní speciální, Sportovní a Závodní. V šestnáctém ročníku byly zařazeny Sidecary, Automobily sportovní, Automobily sportovní a závodní, Automobily cestovní seriové, Automobily cestovní speciální. Termín byl vždy na počátku listopadu.

Modernějším, rychlejším automobilům už trať skutečně nevyhovovala a existence nejstaršího závodu do vrchu u nás nenávratně skončila.

Veteran Car Club Praha si při svém založení v roce 1967 jako jeden z úkolů stanovil, připomínat slavné podniky naší minulosti, Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště a 1000 mil československých. Šedesáté výročí prvního startu hned v příštím roce se stalo příležitostí k uspořádání první Jízdy pravidelnosti historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště. Trať musela být ukončena nad obcí Baně, kde stará dobříšská silnice byla nahrazena novou rychlostní komunikací, po té se vozidla vracejí zpět na parkoviště. Od té doby se Jízda pořádá každý rok, vždy první sobotu ve školním roce, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí, v jednu hodinu průjezd zahajovacího vozu uzavře trať pro běžný provoz a na tři hodiny jí uvolní pro veterány

Prvního ročníku se zúčastnilo asi 60 vozidel, z části ještě používaných k běžnému provozu a nerenovovaných, hodnotila se odchylka od zvolené průměrné rychlosti.

Pořádání jízdy podpořili pamětníci, paní Eliška Junková věnovala putovní pohár pro nejúspěšnějšího účastníka na vozidle československé výroby, mezi účastníky byl ing. Jaroslav Hausmann na MG a Jindřich Knapp na Walteru, v některých ročnících byl starterem ing. Jan Křivka.

Jak stoupala hodnota i zranitelnost a současně i rozdílnost vozidel, i pro větší bezpečnost, přešlo se k hodnocení rozdílu časů, dosažených při dvou samostatných jízdách, nerozhoduje rychlost vozidla, ale taktika jezdce i spolujezdce. Rychlost se měří fotobuňkou s přesností 0,1 sec, a překročení průměrné rychlosti 50 km/hod se trestá 5 000 trestnými body.

Počet účastníků se v některých letech blíží ke dvěma stům, těžko se vejdou na náměstí, mezi starty nesmí být zdržení, aby všichni odjeli dvě jízdy, ale dík zkušenosti pořadatelů se to vždy podaří.

K Jízdě historických vozidel Zbraslav – Jíloviště jsou připuštěna všechna vozidla, otestovaná podle pravidel FIVA jako historická, neexistuje žádné omezení. Pohled na parkoviště dokumentuje obrovskou šíři zájmu sběratelů, nechybějí vozidla vyrobená na počátku minulého století, vzácné unikáty, sportovní vozidla slavných značek i vozidla lidová, každý se sveze, a každého diváka něco zvlášť zaujme.

Jízda historických vozidel se jezdí bez přestávky od roku 1968, letos se jede už 46. ročník.

(počítám správně, 1967 + 46 = 2013)

Počet vozidel, počet diváků i hodiny příprav a práce pořadatelů si vůbec netrofám odhadnout, ale spolu s VCC Praha věřím, že Jízda do vrchu historických vozidel Zbraslav – Jíloviště bude dál pokračovat.

Jaroslava Brutarová

ZBRASLAV-JÍLOVIŠTĚ aneb oslava 110. výročí

S příchodem nového školního roku přišla také řada na tradiční jízdu historických vozidel Zbraslav-Jíloviště. Loňská padesátka byla oslavena důstojně, přesto se 51. ročník posunul zase o krůček dál, a to především opět blíže původnímu závodu Zbraslav-Jíloviště, který se jezdil v letech 1908 až 1931.

Již v pátek 7. září bylo na Zbraslavském náměstí znát, že se něco chystá. Několik vozů totiž dorazilo již o den dříve a někteří nadšenci tak měli už malou ukázku v předvečer jednoho z nejznámějších podniků u nás. Prostor pro historická vozidla se podařilo tento rok vyblokovat až dolů do ulice u Národní galerie, takže bylo více prostoru pro parkovaní. Ve stejné ulici ve Zbraslavském hostinci probíhala také přejímka v jejímž prostoru byla ozdobou kopii prvního automobilu Benz Patentwagen pana Samohýla. O kousek dál pak bylo depo závodních a formulových vozů, které na sebe strhávaly nemalou pozornost.

O pár metrů výše na náměstí to už od sobotního rána hučelo jako ve včelím úlu. Rojily se nejen automobily a motocykly, samozřejmě do modelového roku výroby 1939, ale také diváci, kteří nenechali na náměstí kousek volného prostoru a obdivovali účastníky jízdy pravidelnosti.

Zbraslavský pomník byl sice kvůli rekonstrukci zakrytý, to ovšem dalo pořadatelům možnost věnovat tuto část náměstí Václavu Zapadlíkovi a diváci tak mohli vidět dvanáct mistrových obrazů v nadživotní velikosti.

Dvanáctá hodina patřila odhalení zajímavému vozu. Šlo o závodní vůz Benz, který přivezl na Zbraslav Ladislav Samohýl. Celé odhalení proběhlo na počest závodního vozu Benz 120 HP, který v březnu 1908 při prvním ročníku závodu Zbraslav-Jíloviště ovládl třídu cestovních vozů a absolutně stanul na druhém místě. Tím spíše bylo odhalení tohoto vozu výjimečné, že k němu došlo právě při 110. výročí od založení závodu.

Další novinkou, která je i s tímto automobilem spojena, byla samostatná kategorie vozů Mercedes-Benz. Těch na zbraslavskou trať vyrazilo celkem 15 a diváci tak viděli opět něco nového. Mezi řidiči Mercedesů byla také žena – Hana Brunová jela s Mercedesem 230 z roku 1938. Z Kolína dorazil pan Lämlein z Mercedesm 230 z roku 1939 a k vidění byl také například krásný Mercedes 500 K Tomáše Kalkuse.

Tradiční značkovou kategorií zůstali také vozy Bugatti, kde se poprvé představila také bílá Bugatti Brescia z roku 1922 dánského majitele, kterou představil pan Jakub Stauch. V této kategorii byla také jediná polská posádka v závodu. Na start totiž vyrazil pan Maciej Peda s Bugatti T40 t roku 1928, a navíc kategorii ovládl.

I přes technický problém s výpadkem proudu v celé Zbraslavi a okolních obcích se povedlo tradičně ve 13:00 postavit vozy na start. Jako první vyjel Benz Patent Wagen, za ním odstartovaly formule, jejich jízda byla zároveň vzpomínkovou jízdou Zdeňka Křivohlavého. Následovaly závodní automobily, motocykly a zbytek historických automobilů. Mezi nimi také desítka loukoťových automobilů z počátku 20. století, například Renault VI z roku 1905 pana Pomahače, Hudson 20 z roku 1930 pana Kalisty, Ford T pana Kašpara či Cadillac Four 30 Radko Junga.

Po odjetí obou jízd začala vozidla za doprovodu Policie ČR přejíždět na Jíloviště, kde u hotelu Palace Cinema probíhala výstava vozidel a v hotelu slavnostní raut.

Na stejném místě v neděli pak odstartovalo padesát strojů do nedělní etapy. Před odjezdem však byla ještě pro jezdce připravena v kapličce sv. Floriána výstava obrazů malíře Yuriye Shevchuka a v místní cukrárně bylo připravena ochutnávka dortíků. Trasa jízdy pak vedla přes Kytínský pivovar, objela Tachlovický trojúhelník a celá akce byla zakončena v Jinočanech ve firmě Auto Veteran Company, kde kromě prohlídky vozů proběhl také oběd i slavnostní zakončení celého 51. ročníku.

Sobotní jízda, ve které se hodnotily rozdíly dvou zajetých časů, byla rozdělena do 8 kategorií. Celkovým vítěz se však s rozdílem pouze 0,12 vteřiny stal Jindřich Lukáš na voze Aero 1000 z roku 1933.

Velký dík patří ředitelce závodu Marketě Profeldové, která opět dokázala Zbraslav-Jíloviště posunout dál a můžeme se tak těšit co přinese další ročník, který bude v příštím roce pořádat Veteran Car Club Praha již po dvaapadesáté.

Text: Jiří Patočka

 

 

VÝSLEDKY

 

[vlozit id=1801]