Zbraslav 2019

Závod Zbraslav-Jíloviště byl na začátku minulého století pojmem ve světě motorismu. Jezdil se od roku 1908 s přestávkami až do roku 1931. Pak byl řádně obnoven až roku 1968 Veteran Car Clubem Praha a od té doby se koná pravidelně již dvaapadesát let, i když ne už jako rychlostní závod, který dnešní podmínky již nedovolují. Od roku 2015, kdy vzala jízdu do rukou Marketa Profeldová a start byl omezen pouze pro vozy do roku výroby 1939 se soutěž vrací ke své původní slávě.

První ročník se jel 25. března 1908 a účastnilo se jej 17 motocyklů a 16 automobilů. Účastníci postupně s dalšími ročníky také přibývali, při 5. ročníku v roce 1921 jich bylo již 53. Známé je pak vítězství Elišky Junkové v roce 1926. V roce 1931 startovní listina čítala již 154 účastníků a závod byl velmi atraktivní pro diváky o rok později však tradice skončila. O první obnovu se pokusil Autoklub v roce 1962 a 1963, trať však byla pro rychlostní závod pro rychlejší automobily nevyhovující, a tak závod opět skončil.

V roce 1968 se však věcí chopil právě vzniklý Veteran Car Club Praha a uspořádal první ročník Jízdy pravidelnosti Zbraslav-Jíloviště, která se na místě slavného závodu jezdí dodnes. Jízda se koná vždy první sobotu školního roku, vozy se vystavují na náměstí a v jednu hodinu první vůz startuje jízdu do vrchu. Absolutní vítěz, který má nejmenší rozdíl časů z dvou měřených jízd získá na rok putovní pohár, který věnovala Eliška Junková.

Letošní ročník tomu nebylo jinak. Ba právě naopak, jízda se opět vrátila o krůček blíže původnímu závodu. Startovní čísla byla vydána až do čísla 201. A i přes nepříznivé počasí bylo náměstí plné krásných předválečných vozů. V kategorii předválečných závodních automobilů se představilo několik zajímavých kousků. Karel Jaroš z Brna přivezl sportovní verzi Zbrojovky Z-18 z roku 1927. Vladimír Skřička zase Alfu Romeo 8C z roku 1931, která pochází ze sbírky Ladislava Samohýla. Ten sám jel na svém Laurin & Klement FC z roku 1909, který je již opravdovou raritou. Ředitel 1000 mil československých Mirek Krejsa jel svou Lagondu Three Litre z roku 1933, ale účastnila se celá řada dalších nádherných a zajímavých automobilů. Speciální kategorie je již tradičně vyhrazena také pro poválečné závodní vozy a formule. Následovala kategorie motocyklů, kde se představilo několik vozidel značky ČZ, ale také BSA, Ariel, DKW, či Harley Davidson.

Mezi kategoriemi automobilů byly také dvě speciální značkové. Tradicí je již kategorie Bugatti, kde v letošním ročníku ke startu dorazilo 11 vozů. Druhou značkou, která dostala vlastní kategorii byla Praga. V ní se představil například Petr Sazima se Pragou Alfa, známou ze závodu 1000 mil československých či jeden ze zakladatelů VCC Praha Pavel Národa s Pragou Piccolo z roku 1932.

Po odjetí všech obou jízd ve všech kategoriích, proběhlo vyhlášení kategorií závodních vozů a formulí přímo na náměstí v prostorách věže, která lehce připomínala historii, když se v 60. letech vyhlašovalo z lešení. Zbylé kategorie pak za doprovodu policie vyrazily směrem na Jíloviště, kde v hotelu Palace Cinema byly vyhlášeni ostatní vítězové. Jedna z cen míří až za oceán, kategorii Bugatti totiž vyhrál nejvzdálenější účastník – Matthew A. Baran z USA, který jel na voze Bugatti Ventoux z roku 1937, otec Matthewa v tomto autě vozil Elišku Junkovou, když byla na návštěvě v USA. V kategorii nejstarších automobilů pak první místo obsadil vůz brněnské Zbrojovky. S vozem Z-18 z roku 1928 zvítězil Pavel Národa mladší. V druhé kategorii automobilů pak Tomáš Hušek se svým Fordem V8 z roku 1935 a v nejmladších automobilech Petr Stehlík na voze Aero 30 Roadster z roku 1937. Vůbec nejmenší rozdíl časů, což znamenalo také absolutní vítezství měl však Jan Čížek se závodním vozem Ivicta 12/45 z roku 1932. Jeho rozdíl časů činil jen 0,03 vteřiny.

Zbraslav-Jíloviště tím však neskončila. Od roku 2015 je totiž přidána i nedělní jízda. Ta tradičně startuje na Jílovišti a pokračuje někam do okolí. V minulých letech končila v Dobříši, Dobřichovicích či v Jinočanech. Letos končila výstavou v Praga muzeu ve Zbuzanech. Cestou tam však účastníci projeli pěší zónou kolem hradu Karlštejn, což byl opravdu nevšední zážitek. Uvidíme, kam nás itinerář zavede za rok. Ať to bude ale kamkoliv, je jasné, že se máme na co těšit.

Text: Jiří Patočka

VÝSLEDKY ZDE

Foto: Jiří Patočka

Zbraslav-Jíloviště aneb trocha historie

Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště se jel poprvé 25. 3. 1908. Uspořádal ho při příležitosti IV. Mezinárodního automobilního salonu Český klub motocyklistů a Český klub automobilistů, zúčastnilo se ho 17 motocyklů a 16 automobilů. Spolu s propagační jízdou Prahou, na kterou se závodníci vydali po skončení závodu, vzbudila akce velkou pozornost.. Pořadatelé závodu tehdy netušili, že Zbraslav – Jíloviště se stane významným mezinárodním závodem a jeho tradice bude stále udržována.

Start závodu byl na náměstí ve Zbraslavi, cíl na vrcholu kopce Cukrák v blízkosti obce Jíloviště.

Délka trati byla 5,5 km, průměrné stoupání 3,6 %, největší stoupání, krátce po startu, v kopci nazývaném Špejchar, dosahovalo 9 %.

V prvním ročníku uspěly domácí motocykly Laurin a Klement a Walter, v závodních vozech zvítězil Carl Jörns na osmilitrovém voze Opel – Beyschlag.

Druhý ročník se jel v roce 1911, z motocyklů byl nejrychlejší rakouský stroj Puch, v automobilech zvítězil mladoboleslavský konstruktér Otto Hieronymus na voze Laurin a Klement typ FCR s výkonem 100 HP.

V polovině dubna 1913, za chladného zimního počasí, se jel třetí ročník, vítězství v motocyklech získal vítěz II. ročníku doktor Medinger na stroji Puch obsahu 1272 ccm, v automobilech se opět stal vítězem Carl Jörns na Opelu. Ve třídě do 1500 ccm zvítězil jezdec Patočka s prvním vozem Bugatti, dovezeným do Čech, premiéru měla i značka Praga, se kterou jel tehdy známý V. Bondy.

IV. ročník se podařilo uspořádat ještě před počátkem 1. světové války, v roce 1914. Na startovní listině bylo 21 motocyklů, 3 tříkolky, 5 cyclecarů a 18 automobilů.

Motocykly i cestovní automobily používali jejich majitelé k běžnému dennímu provozu, nebo alespoň k nedělním výletům, samozřejmostí byla jízda k místu pořádání po vlastní ose, jezdec Jensen na stroji NSU přijel až z Anglie. Vítězství v kategorii Moto získal Novotný na motocyklu československé značky Walter, absolutním vítězem a držitelem nového rekordu se stal jezdec Hörner na voze Benz Grand Prix o výkonu 200 koní časem 3:28,8, tříkolky a cyclecary potřebovaly k projetí tratě bezmála dvojnásobných časů.

Po skončení první světové války se zdálo, že závody do vrchu ztrácejí oblibu. V. ročník, uspořádaný na známé trati nově založeným Československým klubem automobilistů 22. 5. 1921, důrazně přesvědčil o opaku. Zúčastnilo se 53 strojů, od motorových koloběžek, které můžeme považovat za předchůdce skútrů, až po šestilitrové Mercedesy. Závod vzbudil veliký zájem, podle dobového tisku přišlo jezdce obdivovat a povzbudit okolo 10 000 diváků, na Zbraslav přijeli vlaky, nejrůznějšími vlastními vozidly i autobusy a nákladními auty, narychlo upravenými pro přepravu osob, byly využity i vltavské parníky. Při zajištění bezpečnosti pomáhali vojáci, skauti, hasiči.

Atmosféru závodu si dnes jen těžko dokážeme představit, vozidla na úzkých pneumatikách, převážně s podélnými listovými pružinami, bez tlumičů pérování a s mechanickými brzdami, se řítila s řevem otevřených výfuků v oblacích prachu po nezpevněné trati, zatáčky projížděla smykem. Zatáčka před obcí Baně se stala osudnou jezdci Josefu Žákovi na voze Praga Grand, po smyku se vůz několikrát převrátil a jezdec pod ním nalezl smrt. Na paměť této události zatáčka nese jeho jméno. .

Věhlas závodu stále stoupal, do roku 1931 se jel, s výjimkou roku 1928, každý rok a zúčastňovali se ho nejznámější motocykloví i automobiloví závodníci těch dob.

V dubnu 1923 v sedmém ročníku na sebe upozornil druhým nejlepším časem dne Čeněk Junek na Bugatti. Na startu osmého ročníku kromě Junka na Bugatti se objevili Otto Salzer a Otto Merc na továrních Mercedesech, úspěšně s nimi soutěžil Jindřich Knapp na dvoulitrovém Walteru.

V devátém ročníku v roce 1925 zajel nový traťový rekord Albert Divo na pětilitrovém voze Delage. V desátém ročníku startovala v kategorii závodních vozů do 2000 ccm na voze Bugatti Eliška Junková, a dosáhla absolutního vítězství.

V roce 1928 se závod pro špatný stav vozovky nekonal.

Dvanáctý ročník pořádaný v roce 1929, byl zahajovacím závodem seriálu mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Jel se na upravené, zpevněné trati a přilákal rekordních 100 000 diváků, kteří vyplnili každé volné místečko s výhledem na trať, obsadili i stromy a telegrafní sloupy, majitelé domků rozebírali střechy a zřizovali na nich improvizované tribuny. Všichni s napětím očekávali souboj Hanse Stucka s Rudi Caracciolou, Rudi Caracciola na sedmilitrovém Mercedesu Benz SSK s kompresorem proletěl cílem za pekelného řevu motoru a všichni byli přesvědčeni o jeho vítězství. Hans von Stuck s daleko slabším Austro-Daimlerem technickou jízdou dosáhl čas o 3 desetiny vteřiny kratší a stal se absolutním vítězem !

A souboj Hanse von Stucka a Rudi Caraccioli se střídavými úspěchy pokračoval. Ve třináctém ročníku startovali oba na odlehčených Mercedesech-Benz SSKL, tentokrát zvítězil rozdílem jedné desetiny vteřiny Caracciola. Na startovních listinách těchto ročníků čteme další známá jména – kapitán Kučka, František Chlad, Bohumil Turek, Zdeněk Pohl, Jiří Pohl na motocyklech, Eliška Junková, Čeněk Junek, Josef Veřmiřovský, Jiří Kristián Lobkowicz, Jindřich Knapp, Jan Kubíček a mnozí další v automobilech.

Na startovní listině čtrnáctého ročníku je v mezinárodním a v národním závodě zapsáno celkem 154 účastníků, rekordní časy z minulých ročníků byly překonány, Závod byl vzrušující podívanou pro diváky.

V roce 1932 navzdory všemu očekávání slavná historie skončila, důvodů bylo více a těžko říci, který byl rozhodující. Zbraslav – Jíloviště už nebyla zařazená do seriálu mistrovství Evropy. Říkalo se, že trať vedoucí ulicemi města není bezpečná, že proti pořádání závodu jsou mnozí obyvatelé bydlící v okolí trati. Autoklub republiky československé se soustředil na přípravu prestižního podniku, závodu 1000 mil československých.

.

V roce 1962 Automotoklub Svazarmu při obchodním domě Bílá labuť se pokusil obnovit tradici závodu. V patnáctém ročníku nestartovaly motocykly, automobily byly rozděleny do kategorií Cestovní upravené, Cestovní speciální, Sportovní a Závodní. V šestnáctém ročníku byly zařazeny Sidecary, Automobily sportovní, Automobily sportovní a závodní, Automobily cestovní seriové, Automobily cestovní speciální. Termín byl vždy na počátku listopadu.

Modernějším, rychlejším automobilům už trať skutečně nevyhovovala a existence nejstaršího závodu do vrchu u nás nenávratně skončila.

Veteran Car Club Praha si při svém založení v roce 1967 jako jeden z úkolů stanovil, připomínat slavné podniky naší minulosti, Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště a 1000 mil československých. Šedesáté výročí prvního startu hned v příštím roce se stalo příležitostí k uspořádání první Jízdy pravidelnosti historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště. Trať musela být ukončena nad obcí Baně, kde stará dobříšská silnice byla nahrazena novou rychlostní komunikací, po té se vozidla vracejí zpět na parkoviště. Od té doby se Jízda pořádá každý rok, vždy první sobotu ve školním roce, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí, v jednu hodinu průjezd zahajovacího vozu uzavře trať pro běžný provoz a na tři hodiny jí uvolní pro veterány

Prvního ročníku se zúčastnilo asi 60 vozidel, z části ještě používaných k běžnému provozu a nerenovovaných, hodnotila se odchylka od zvolené průměrné rychlosti.

Pořádání jízdy podpořili pamětníci, paní Eliška Junková věnovala putovní pohár pro nejúspěšnějšího účastníka na vozidle československé výroby, mezi účastníky byl ing. Jaroslav Hausmann na MG a Jindřich Knapp na Walteru, v některých ročnících byl starterem ing. Jan Křivka.

Jak stoupala hodnota i zranitelnost a současně i rozdílnost vozidel, i pro větší bezpečnost, přešlo se k hodnocení rozdílu časů, dosažených při dvou samostatných jízdách, nerozhoduje rychlost vozidla, ale taktika jezdce i spolujezdce. Rychlost se měří fotobuňkou s přesností 0,1 sec, a překročení průměrné rychlosti 50 km/hod se trestá 5 000 trestnými body.

Počet účastníků se v některých letech blíží ke dvěma stům, těžko se vejdou na náměstí, mezi starty nesmí být zdržení, aby všichni odjeli dvě jízdy, ale dík zkušenosti pořadatelů se to vždy podaří.

K Jízdě historických vozidel Zbraslav – Jíloviště jsou připuštěna všechna vozidla, otestovaná podle pravidel FIVA jako historická, neexistuje žádné omezení. Pohled na parkoviště dokumentuje obrovskou šíři zájmu sběratelů, nechybějí vozidla vyrobená na počátku minulého století, vzácné unikáty, sportovní vozidla slavných značek i vozidla lidová, každý se sveze, a každého diváka něco zvlášť zaujme.

Jízda historických vozidel se jezdí bez přestávky od roku 1968, letos se jede už 46. ročník.

(počítám správně, 1967 + 46 = 2013)

Počet vozidel, počet diváků i hodiny příprav a práce pořadatelů si vůbec netrofám odhadnout, ale spolu s VCC Praha věřím, že Jízda do vrchu historických vozidel Zbraslav – Jíloviště bude dál pokračovat.

Jaroslava Brutarová

Zbraslav 2018

ZBRASLAV-JÍLOVIŠTĚ aneb oslava 110. výročí

S příchodem nového školního roku přišla také řada na tradiční jízdu historických vozidel Zbraslav-Jíloviště. Loňská padesátka byla oslavena důstojně, přesto se 51. ročník posunul zase o krůček dál, a to především opět blíže původnímu závodu Zbraslav-Jíloviště, který se jezdil v letech 1908 až 1931.

Již v pátek 7. září bylo na Zbraslavském náměstí znát, že se něco chystá. Několik vozů totiž dorazilo již o den dříve a někteří nadšenci tak měli už malou ukázku v předvečer jednoho z nejznámějších podniků u nás. Prostor pro historická vozidla se podařilo tento rok vyblokovat až dolů do ulice u Národní galerie, takže bylo více prostoru pro parkovaní. Ve stejné ulici ve Zbraslavském hostinci probíhala také přejímka v jejímž prostoru byla ozdobou kopii prvního automobilu Benz Patentwagen pana Samohýla. O kousek dál pak bylo depo závodních a formulových vozů, které na sebe strhávaly nemalou pozornost.

O pár metrů výše na náměstí to už od sobotního rána hučelo jako ve včelím úlu. Rojily se nejen automobily a motocykly, samozřejmě do modelového roku výroby 1939, ale také diváci, kteří nenechali na náměstí kousek volného prostoru a obdivovali účastníky jízdy pravidelnosti.

Zbraslavský pomník byl sice kvůli rekonstrukci zakrytý, to ovšem dalo pořadatelům možnost věnovat tuto část náměstí Václavu Zapadlíkovi a diváci tak mohli vidět dvanáct mistrových obrazů v nadživotní velikosti.

Dvanáctá hodina patřila odhalení zajímavému vozu. Šlo o závodní vůz Benz, který přivezl na Zbraslav Ladislav Samohýl. Celé odhalení proběhlo na počest závodního vozu Benz 120 HP, který v březnu 1908 při prvním ročníku závodu Zbraslav-Jíloviště ovládl třídu cestovních vozů a absolutně stanul na druhém místě. Tím spíše bylo odhalení tohoto vozu výjimečné, že k němu došlo právě při 110. výročí od založení závodu.

Další novinkou, která je i s tímto automobilem spojena, byla samostatná kategorie vozů Mercedes-Benz. Těch na zbraslavskou trať vyrazilo celkem 15 a diváci tak viděli opět něco nového. Mezi řidiči Mercedesů byla také žena – Hana Brunová jela s Mercedesem 230 z roku 1938. Z Kolína dorazil pan Lämlein z Mercedesm 230 z roku 1939 a k vidění byl také například krásný Mercedes 500 K Tomáše Kalkuse.

Tradiční značkovou kategorií zůstali také vozy Bugatti, kde se poprvé představila také bílá Bugatti Brescia z roku 1922 dánského majitele, kterou představil pan Jakub Stauch. V této kategorii byla také jediná polská posádka v závodu. Na start totiž vyrazil pan Maciej Peda s Bugatti T40 t roku 1928, a navíc kategorii ovládl.

I přes technický problém s výpadkem proudu v celé Zbraslavi a okolních obcích se povedlo tradičně ve 13:00 postavit vozy na start. Jako první vyjel Benz Patent Wagen, za ním odstartovaly formule, jejich jízda byla zároveň vzpomínkovou jízdou Zdeňka Křivohlavého. Následovaly závodní automobily, motocykly a zbytek historických automobilů. Mezi nimi také desítka loukoťových automobilů z počátku 20. století, například Renault VI z roku 1905 pana Pomahače, Hudson 20 z roku 1930 pana Kalisty, Ford T pana Kašpara či Cadillac Four 30 Radko Junga.

Po odjetí obou jízd začala vozidla za doprovodu Policie ČR přejíždět na Jíloviště, kde u hotelu Palace Cinema probíhala výstava vozidel a v hotelu slavnostní raut.

Na stejném místě v neděli pak odstartovalo padesát strojů do nedělní etapy. Před odjezdem však byla ještě pro jezdce připravena v kapličce sv. Floriána výstava obrazů malíře Yuriye Shevchuka a v místní cukrárně bylo připravena ochutnávka dortíků. Trasa jízdy pak vedla přes Kytínský pivovar, objela Tachlovický trojúhelník a celá akce byla zakončena v Jinočanech ve firmě Auto Veteran Company, kde kromě prohlídky vozů proběhl také oběd i slavnostní zakončení celého 51. ročníku.

Sobotní jízda, ve které se hodnotily rozdíly dvou zajetých časů, byla rozdělena do 8 kategorií. Celkovým vítěz se však s rozdílem pouze 0,12 vteřiny stal Jindřich Lukáš na voze Aero 1000 z roku 1933.

Velký dík patří ředitelce závodu Marketě Profeldové, která opět dokázala Zbraslav-Jíloviště posunout dál a můžeme se tak těšit co přinese další ročník, který bude v příštím roce pořádat Veteran Car Club Praha již po dvaapadesáté.

Text: Jiří Patočka

VÝSLEDKY

Foto: Jiří Patočka, Nora Profeldová, Jiří Krupička, Lucie Krupičková

Zbraslav 2017

Již 50 let je tradicí vždy první sobotu školního roku vyrazit na Zbraslavské náměstí, kde startují svou jízdu do vrchu historické automobily i motocykly všech možných značek. Právě před padesáti lety v roce 1968 nadšenci historických vozidel z Veteran Car Clubu Praha obnovili tento slavný podnik. Pražský klub byl tou dobou také v plenkách – při pořádání Zbraslavi to nebyl ani rok od jeho založení. Obnovení tradice slavného závodu podporovala také Eliška Junková a Svaz závodníků.
Jízdy se tenkrát účastnilo na 60 vozidel, jejichž značná část byla ještě ve standardním provozu. Hodnotícím prvkem byla odchylka od zvoleného průměru rychlosti. Oproti původnímu závodu, který se jezdil v letech 1908 až 1931, musela trať skončil nad obcí Baně, protože cesta na Jíloviště byla přeťata rychlostní silnicí. Tak tomu bylo v podstatě až do letošního ročníku, kdy se povedlo téměř nemožné. Pro jízdu se totiž uzavřely dva pruhy dálnice a tak mohl závod končit po dlouhé době opět skutečně na Jílovišti.
Startovní pole bylo velmi pestré. V sobotní dopoledne 9. 9. 2017 bylo připraveno ke startu více než 180 předválečných motocyklů i automobilů. Závod zahájil projetím startovní brány vůbec první motorový automobil – Benz Patent-Motorwagen z roku 1886. Na startovní listině se pak objevilo také na 30 motocyklů. Ze zástupců českých značek nechyběly vozy Aero, Praga, Wikov, Walter ani brněnská Zbrojovka. Svou vlastní kategorii již tradičně utvořilo také 16 vozů značky Bugatti.
Ředitelka závodu Markéta Profeldová navíc závod ozvláštnila další novinkou. Tou byla třetí měřená jízda. Soutěž se totiž jede jako jízda pravidelnosti – jezdci se tedy snaží zajet stejnou trať za stejný čas – letos poprvé TŘIKRÁT! Tím se vytvořila větší soutěživost a bylo vidět, kdo má správný odhad a zvládne jet jízdy stejnou rychlostí.
Nejlépe na tom byl Mário Nosek, který zvládl zajet všechny tři jízdy téměř přesně a součet obou rozdílů činil pouze 0,27 vteřiny. Vyhlášení vítězů proběhlo v hotelu Palace Cinema na Jílovišti, odkud také startovala nedělní projížďka okolím. Té se mohli zúčastnit i historické vozy poválečné. Celá jízda končila na nábřeží u zámku v Dobřichovicích a soutěž tak dostala důstojné zakončení.
Závěrečným večerem sice skončil 50. ročník, avšak současně už začala příprava na další – 51. ročník. Je jisté, že nový ročník bude připravován na základě zkušeností z předcházejících 50 let. Jaké že to byly zkušenosti?
V prvních ročnících – 70. léta – se muselo řešit byrokratické povolování soutěže u státních socialistických institucí, musela se připravit stavba kategorií, hodnocení při rovnosti výsledků, zvolit pořadí kritérií nejstarší vozidlo v kategorii, obsah motoru, zvolený průměr, testace vozidla, hlídat a měřit maximální jízdní průměr 60 km/hod., bezpečnost jezdců a diváků na trati, musela se ale např. také řešit nebezpečná dlažba od startu po sídliště a další problémy. To byla perná škola pro organizátory amatéry.
Další ročníky – 80. léta – již procházely zlepšováním organizace soutěže, změnilo se hodnocení – z dosaženého jízdního průměru se přešlo na hodnocení rozdílů časů ze dvou, resp. letos již ze tří jízd při maximálním jízdním průměru 50km/hod.
Soutěž se nepřerušila ani když trať v úseku od startu po sídliště byla neprůjezdná například v případě stavby kanalizace nebo v roce 2002 při povodni. Start se tenkrát posunul do sídliště.
Okolo roku se 2008 se objevily na silnici retardéry. Při několika ročnících dokázali organizátoři zajistit odstranění retardérů na dobu soutěže, pak se retardéry staly součástí jízdy.
V roce 2015 došlo k další významné změně. Startovat mohou automobily a motocykly pouze do roku výroby 1939.
Člověk si klade otázku, kde se bere ta síla a motivace pořádat další ročník? Odpověď je nasnadě – každý ředitel soutěže a jeho tým jsou srdcaři, kteří po své práci naplňují poslání klubu ukázat automobilovou historii v pohybu a zachovat historii slavných závodů. Toto poslání klubu obnovit závody Zbraslav Jíloviště a 1.000 mil československých si dali již v roce 1967 zakládající členové Veteran Car Clubu Praha. Díky jim za to. Velký dík patří zejména zakladateli a tehdejšímu předsedovi klubu panu Václavu Kafkovi.

Tento článek vyšel také v časopisu MotorJournal. 

Text: Pavel Národa a Jiří Patočka

Zbraslav 2011

Jízdu pravidelnosti historických vozidel pořádáme na paměť Mezinárodního závodu Zbraslav – Jíloviště, který se jel poprvé v roce 1908, v sobotu 3. 9. jsme uskutečnili již její 44. ročník.
Čtyřiačtyřicet roků, to je v historii motorových vozidel dlouhý čas a v naší činnosti pořádný kus práce.
Prvních ročníků se zúčastňovalo okolo osmdesáti vozidel, dvou-, tří- i čtyřkolových, většinou používaných k běžnému dennímu provozu. Renovace byla vyjímkou, majitelé jí prováděli obvykle vlastníma rukama nebo s pomocí kamarádů, na originalitu se tolik nehledělo. Počet účastníků stoupal, stoupala i hodnota veteránů a kvalita renovací. Po roce 1989 byly najednou jiné možnosti i jiné starosti a rozvoj se zpomalil. Škarohlídi tvrdili, že nastal konec veteránů v Československu, otevřou se hranice a všechn krásná vozidla se prodají do ciziny. Útlum trval několik let. Všichni víme, že to dopadlo úplně opačně, po několika letech došlo k obrovskému rozvoji. Zůstali fandové a machři, kteří stále pracují vlastníma rukama a vlastní hlavou, vznikly malé i větší podniky, které vyrábějí repliky důležitých dílů, provádějí i celkové renovace, vozy, o kterých jsme dříve jen snili, je možné bez problémů dovézt, zájem o historická vozidla i jejich počet stále stoupají, vznikají nové kluby, musea, marně se hledají volné termíny ve sportovním kalendáři.

Parkoviště na náměstí ve Zbraslavi opět zaplnily nejrůznější stroje, základ tvořila vozidla Československé výroby, různé typy Tatra, Škoda, Praga, Aero, Walter, Jawa, ČZ, Manet. Zajímavá byla účast skupiny deseti členů Svazu závodníků veteránů na vozech kategorie F3, převážně s motory Wartburg, vyrobenými a používanými v šedesátých letech.
Informace o vozidlech, jejich majitelích i dosažených výsledkách naleznete ve výsledkové listině
Ve 13.00 průjezd policejního vozu uzavřel trať pro běžný provoz a program otevřela předváděcí jízda vozů F 3, potom už následovalo všechno podle zaběhnutého pořádku, start podle kategorií, projetí prvního kola a start do druhého kola tak, aby nedocházelo ke zdržení. Před čtvrtou hodinou už byli všichni zpátky na parkovišti, skončila uzavírka trati, do páté hodiny byly spočítány výsledky a předány ceny a účastníci se mohli rozjet do svých domovů. Na pořadatele zůstal poslední úkol, uklidit parkoviště, složit a přpravit k odvozu všechna naše zařízení.
Potom už jsme mohli s potěšěním říci: 44. ročník Jízdy pravidelnosti historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště s úspěchem skončil, nashledanou opět příští rok.

Děkujeme Úřadu městské části Zbraslav za pomoc a podporu, bez které bychom nebyli schopni akci uskutečnit.

Výsledky:

Zbraslav2011-vysledky-absolutni

Zbraslav2011-vysledky-formule

Zbraslav2011-vysledky-kategorie

Střípky z parkoviště

Nejstarší automobil byl Hupmobile 32 HP, rok výroby 1910, majitel Jarda Šebek patří k pravidelným účastníkům a pořadatelům.
Parkoviště má vždy na starosti Míla Rus, současně se zúčastňuje jízdy pravidelně s některým vozem ze své sbírky.
K pravidelným a stálým účastníkům patří i Václav Kejha s vozem Ford 40 rok výroby 1930, ve své kategorii skončil na pěkném 4. místě Věra Úředníčková je jedna z prvních účastnic, bez problémů ovládá Tatru 11, její manžel tentokrát místo motocyklu zvolil Tatru 52.

Rarita, pravděpodobně jediný v Česku a jeden z 11 v celosvětovém registru je Whippet Overland, rok výroby 1927, byl k nám dovezený asi před třemi roky. V minulém roce ho koupil bývalý aerovkář Jirka Voda, který si ho s potěšením užívá. Asi mu připomíná mladá léta a aerovku, protože je ie to dvousedadlový cabrio v červené barvě.

Jan Kubernát s červenou Aero 662 už také patří ke stálým účastníkům. Jeho bratr začal renovovat Aero 30 a nečekaně zemřel, renovaci dokončil minulý týden Jan a předal vůz dceři zasnulého Vandě Jindrové. Škoda, u nevyzkoušeného vozu došlo k poruše dynama, diváci mohli dokonalou renovaci obdivovat jen na parkovišti.

Na čerstvou renovaci vypadá i u nás ojedinělý Dodge Tourer rok výroby 1924, jeho majitel získal 1. místo v kategorii AUTO 1.

V minulém roce Petr Sazima dokončil renovaci závodního speciálu Praga Alfa, na které v roce 1933 při treningu na 1000 mil československých zahynul ing. Mucha. Po renovaci hned vůz vyzkoušel účastí na Vzpomínkové jízdě 1000 mil československých na trati Praha- Bratislava a zpět.

K pravidelným a úspěšným účastníkům patří i Jirka Růžička, obvykle jezdí na Minor Sport, na Popularu z jeho stáje se zúčastńuje Vladimír Bechyně.

Hupmobil Six Roadster, rok výroby 1930 obsah 3466 ccm, karosovaný v Slewelandu, byl dovezený do Československa už před druhou světovou válkou.

Nejstarší motocykl i nejstarší vozidlo absolutně bylo Torpedo rok výroby 1907, na soutěži elegance v Roztokách ho diváci několikrát ocenily jeko nejkrásnější v kategorii MOTO.

Rytíř Zdeněk senior i Rytíř Zdeněk junior vlastní různé typy vozů Tatra. Martin Rytíř porušil tradici a je motocyklista. Kromě Jawa 500 OHV rok výroby 1930, lidově nazývané Rumpál vlastní i Dněpr se sidecarem, do ktereho se mu vejde celá rodina.

Jaroslava Brutarová

Fotografie ze závodu z roku 2011.

Foto: Petr Hokeš a Jaroslava Brutarová

Zbraslav 2010

K setkání krásných vozidel došlo první sobotu v září, kdy uspořádal Veteran Car Club Praha již 43. ročník Jízdy pravidelnosti historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště. Počasí bylo již od srpna vlhlké, studené, střídal se slabší déšť se silnějším a ještě sobotní ráno neslibovalo nic lepšího. Navzdory tomu účastníci Jízdy pravidelnosti přijížděli do Zbraslavi už od osmé hodiny ranní, v ulici U staré řeky začala přejímka a náměstí se plnilo veterány. Líbilo se to i Svatému Petrovi, nebo kdo je tam nahoře přes počasí, mraky zmizely, na modrém nebi zůstal tu a tam mráček, lak a chrom vozidel zářily ve slunci – a vydrželo to celý den.

První vozidlo mě upoutalo ještě v prostoru přejímky, byl to jednoválec BSA rok výroby 1927, s vyjímkou pneumatik a sedla v nálezovém stavu, všechny páčky a trubičky i celý stroj se zachovanou patinou, majitelem je stálý účastník jízdy Prof. MUDr. Pafko. Než jsem se vydováděla s fotoaparátem, obrázek zpředu, ze strany, z dálky, zblízka, přijel kolega Mužík s Renaultem Alpine A 110 z roku 1972. Velké rozdíly mezi stroji každý rok potvrzují všestrannost sběratelů.

Nejstarší z jednostopých strojů bylo řemenové Torpedo rok výroby 1907, zahlédla jsem i čtyřválcového Indiana Honzy Pešťála, domácí značku representovaly Jawa a ČZ, včetně dvou Jawa 350 OHV a tříkolky ČZ, nechyběl ani Manet. Zastoupený byl slušný počet strojů BSA, na stroji Sunbeam podle sdělení majitele zvítězil v roce 1925 na Zbraslavi Rupert Karner, nejmladší byl unikátní Herkules rok výroby 1976 člena Svazu závodníků veteránů Jana Kroupy.

V kategorii AUTO byl nejstarší RAF H-10 rok výroby 1909, Evžen Majoroš přijel po ose, ze Kbel na Zbraslav to přece pro stoleté auto není problém, jen o rok mladší byl Hudson 20 Touring. V první kategorii AUTO byli také kolega Václav Kejha s Fordem A a kolega Míla Rus se Škoda 430, oba vozy rok výroby 1930, řidiči se s nimi zůčastnili už prvních ročníků Zbraslavi. K vozům u nás málo známým patřil Renault NN Normandie z roku 1923, Pierce Arrow 836 r.v. 1933 i Cord 810 r.v. 1936. Vzácná je Praga Alfa rok výroby 1932, ing. Petr Mucha na ní zvítězil v závodě 1000 mil československých a renovoval jí Petr Sazima, se stříbrným kabrioletem Z 4 ze sbírky Petra Cincibucha jezdil Vlasta Burian. Na opačném konci startovního pole bylo několik Mustangů, Chevrolet Corvette, Ferrari 308 GTS a Tatra 613.

Nejraději bych opsala celou startovní listinu, ale myslím, že lepší bude, když si jí sami prohlédnete.

Záštitu nad Jízdou převzal houslový virtuos, Mistr Jaroslav Svěcený, který nám ukázal vzácné historické housle, stejně staré jako nejstarší automobil na startovní listině. Vyrobil je v roce 1909 v Mantově mistr Stefano Scarampella, a k jejich výrobě stejně jako jiní slavní italští houslaři použil dřevo z bosenského javoru, vrchní deska je vyrobená ze dřeva stromů z jižních svahů Alp. Ve voze Lincoln – L, řízeném Václavem Kafkou, absolvoval Mistr Svěcený zahajovací jízdu, obdivoval jízdní vlastnosti vozu, vyrobeného před osmdesátu lety a dokonalost řemeslného zpracování porovnal se zpracováním vzácných historických hudebních nástrojů.

Počet účastníků se blížil ke dvěma stům, to znamená téměř 400 startů v době od 13.00 do 16.00. K první jízdě se startuje podle kategorií a startovních čísel, do druhé jízdy tak, jak se kdo stačí vrátit. Pořadatelé už mají zkušenosti, nesmí se ztrácet čas, ale současně je nutné dodržet bezpečné intervaly, vozidla se na trati předjíždějí, ve druhé jízdě se míchají kategorie, pro diváky zajímavá podívaná. Poslední vozidlo přijelo do cíle ještě před čtvrtou hodinou, Kupodivu, i časomíra to zvládla bez problémů. Po čtvrté hodině byly spočítané výsledky, po třech nejlepších v každé kategorii bylo odměněno cenami. Loňský vítěz vrátil putovní pohár, věnovaný Eliškou Junkovou a výměnou dostal pohár, který mu zůstane. Absolutní vítěz JUDr. Radim Dvorský na voze MG J2 rok výroby 1932 docílil rozdíl časů 2 setiny sekundy, a putovní pohár bude opatrovat do příští Zbraslavi.

Text: Jaroslava Brutarová

Fotogalerie ze Zbraslavi 2010.

Zbraslav 2009

Skončil čas dovolených a prázdnin, dětem začal další školní rok a pro Veteran Car Club Praha se přiblížil termín Mezinárodní jízdy pravidelnosti veteránů do vrchu Zbraslav – Jíloviště.

Na připomínku slavného závodu, pořádaného poprvé v roce 1908, jsme Jízdu do vrchu uspořádali v roce 1968, vozidla účastníků byla tehdy 30, 40 roků stará, obvykle nerenovovaná a používala se k běžnému dennímu provozu, veteráni, tak jak je známe dnes byly výjimkou. V prních ročnících byla pro hodnocení rozhodující odchylka času vypočítaného podle zvolené průměrné rychlosti a času skutečně dosaženého. Brzo vznikl program, který beze změny stále trvá, ráno je přejímka u divadla J. Kašky, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí, od 13.00 do 16.00 patří trať veteránům. Rozhodující je pravidelnost jízdy, hodnotí se rozdíl časů, dosažených ve dvou samostatně měřených jízdách, potom už zbývá jen spočítat výsledky, rozdat ceny a poháry, uklidit náměstí a všichni se rozjedou domů.

Počet účastníků už se několik let blíží ke dvěma stům, zúčastnit se mohou všechna historická vozidla bez omezení rokem výroby.

V letošním roce bylo na startovní listině 63 motocyklů, v kategorii byla zařazena i tříkolka Walter, a 120 automobilů, mezi nimi cyclecar Bedelia. Vinou stavebních úprav bylo méně místa k parkování veteránů i doprovodných vozidel a vleků, všem se omlouváme za případné nepohodlí a ujišťujeme, že nebylo v naší moci tomu zabránit.

Už pouhý pohled na startovní listinu zrychlil dech, každý divák nalezl vozidlo podle svého vkusu. My pamětníci dáváme přednost vozidlům dříve vyrobeným, mohli jsme ocenit repliku čtyřklikového Laurin a Klement, Torpedo z roku 1907, několik strojů BSA, MartinSyde rok výroby 1926 i dostatečný přehled strojů české výroby včetně dvou závodních Walterů, nejstarší z automobilů byl Renault VI rok výroby 1905, Renault NN Normandie, Voisin C3L, i krásný Cadillac Coupé byly vyrobeny v roce 1924, Bugatti různých typů, soupeřily s nimi Tatra, Aero, Praga i Škoda. Mladší obdivovali rychlé stroje šedesátých a sedmdesátých let, Porsche, Chevrolet Corvette, Ford Mustang i Feffari. Výběr obrázků i výsledková listina napoví.

Ve 13.00 průjezd policejního vozidla, doprovázeného Pavlem Krotilem na BMW a v dobové kožené kombinéze uzavřel trať pro běžný provoz. První, za přísných bezpečnostních opatření, startovala generace našich příštích nástupců na dětských vozech, pro Kateřinu Bužkovou vyrobil bugatku dědeček, pro Jirku Růžičku otec. Za nimi se ke startu řadili jezdci i jezdkyně na motocyklech. Chvilku se čekalo na hlášení, že obě děti v pořádku dojely a jejich vozidla jsou naložena na doprovodné vozy, a mohly startovat motocykly a po nich automobily. Do 15.30 všichni odjeli dvě kola a trať byla opět přístupná pro běžný provoz. V krátké době byly spočítané výsledky, rozdané poháry a po nezbytných projevech se 41. ročník Jízdy pravidelnosti Zbraslav – Jíloviště se stal kouskem historie.

Text i foto: Jaroslava Brutarová

Fotogalerie ze Zbraslavi 2009

Zbraslav 2008 – jubilejní závod

Závod do vrchu byl na trati Zbraslav – Jíloviště poprvé odstartován 25. března 1908 a zůčastnilo se ho 16 automobilů a 17 motocyklů. Význam závodu stále stoupal, mezi účastníky byli nositelé i nositelky slavných jmen. Do počátku druhé světové války bylo uspořádáno 14 ročníků, po roce 1945 se podařilo uskutečnit jen 1 ročník.

Při svém založení v roce 1967 si Veteran Car Club Praha určil jako jeden ze svých úkolů zachování paměti dvou slavných podniků minulosti, Jízdy 1000 mil československých a Mezinárodního závodu do vrchu Zbraslav – Jíloviště.

Sté výročí prvního startu jsme si připomněli v březnu 2008 společnou vyjíždkou po trati závodu.

V roce 1968 obnovil Veteran Car Club Praha tradici a na stejné, jen poněkud zkrácené trati uspořádal závod historických vozidel. Pevný termín, první sobota ve školním roce, byl stanoven po několika letech. Jízda se pořádá bez přerušení čtyřicet let, už dávno se nehodnotí maximální dosažená rychlost, ale pravidelnost jízdy. Současně existuje jakési neoficiální hodnocení, ve kterém se sleduje stáří a historická hodnota vozidel, dokonalost renovace, ale názory se tolik liší, že není možné je prakticky použít a sestavit podle nich pořadí nejvzácnějších nebo nejzajímavějších.

V minulém roce jsem napsala, že 200 účastníků je maximální počet, který je možné v daném čase a prostoru organisačně zvládnout. Ale letos došlo více než 250 přihlášek. Znova jsme uvažovali, kolik vozidel může parkovat na náměstí, kolik vozidel současně a v jakých intervalech může startovat, jak je rozdělíme do kategorií a jak budou průjezdy sledovat časoměřiči. Vážíme si každého účastníka a chceme, aby starovní listina vyjadřovala obrovskou šíři zájmů i možností sběratelů, proto jsme přijali všechny přihlášené. Zastupitelé městské části Zbraslav nám vyšli vstříc a zajistili pro parkování celý prostor náměstí – děkujeme.

Program jízdy se 40 roků téměř nemění, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí. Počasí nám přálo, podzimní slunce přidalo lesk vystaveným vozidlům a navzdory různým kritikům snad i celému podniku.

Po nezbytných proslovech, rozpravě a průjezdu autobusu ve 13.00 zahajovací vůz otevřel trať.

Potom už šlo všechno ráz na ráz, start první skupiny, návrat a druhý start, a bez prodlení druhá a třetí skupina, v krátkých intervalech, více vozidel na trati poskytuje divákům zajímavou podívanou, je nutná velká opatrnost a vzájemná ohleduplnost účastníků. O hladký průběh se zasloužili jezdci i pořadatelé a jízda skončila už před čtvrtou hodinou odpolední. Vyhlášení výsledků a zakončení podniku proběhlo tentokrát stejně jako v počátcích závodu, pod širým nebem, na náměstí, v sousedství vozidel účastníků,.

Pro názor připojujeme výsledkovou listinu, pro příznivce historických vozidel je to počteníčko.

Dík všem pracovníkům institucí, kteří pořádání Mezinárodní jízdy historických vozidel do vrchu umožnili, zvlášť paní starostce městské části Zbraslav, dík účastníkům a dík pořadatelům z VCC Praha.

Text: Jaroslava BrutarováFotografie ze 100. výročí závodu Zbraslav-Jíloviště.